Zkus pro mě najít vhodnou nadávku, bejby

27. července 2012 v 1:21 | Hif |  Odpadkovej koš
Víte, kdy se cítím nejlíp?
...
V tom okamžiku, kdy můžu někoho seřvat.


Ale já to většinou neudělám. Nechám to být. Málokdy křičím. Málokdy nadávám a snad nikdy nevyčítám. Ale všechno si to pamatuju. Jsem hrozná mrcha. Jsem děvka. Všichni, kteří na tuhle větu kdy zareagovali, mi to vyvrací. Tím mi jen dávají další důvody, proč tou děvkou jsem.
Pamatuju si všechno zlé, co se mi kdy stalo. Jo, není to zrovna ta nejlepší z vlastností, kterou mám, ale mám ji a ať už chci nebo nechci, můj život ovlivňuje hodně. Ať mi kdy uděláte vážně cokoliv, všechny ty malinkaté křivdičky, které skutečně za řeč nestojí, si budu pamatovat nejspíš nadosmrti. Neuděláte s tím nic. A já vám je vyčítat nebudu. Stejně si na to nepamatujete. To jen já, jen já jsem taková úschovna špatných zážitků. Černá knihovna, černá vdova, černá, černá, černá.
Není to, že bych schválně na každém hledala něco špatného. Ale když to najdu, cítím se o tolik líp. Vždycky se cítím lépe, když vím, že právě třeba na téhle prodavačka, se kterou jsem se zapovídala, jsem právě objevila něco... špatného. Něco, co jí budu moct kdykoli vmést do obličeje, i když to nikdy neudělám. Něco, co si možná neuvědomila ani v té chvíli, natož aby si to pamatovala tak dlouho jako já.
Řekla mi, že je rasistka a je na to pyšná.
Svěřila se mi, že se včera zchlastala.
Přísahal, že si dává jenom dvě cigára denně. Což znamená, že kouří.
Ta rovnou hulí trávu.
Mlátil ji bratr. A vydíral ji. Dávala mu skoro všechny svoje prachy.
Omylem natrhla šaty svojí matky.
...
Nezapomenu nikdy. Nedokážu to. I kdybych chtěla.
Jsem děvka.

Tak proto ten perfekcionalismus.

Jednoduše se bojím sama sebe.
Bojím se,
tak strašně moc,
že něco takového někdy objevím v sobě.
Protože vím, že to jednou vážně najdu,
ať se snažím být sebevíc
slepá.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama