O věcech za tenhle školní rok

6. října 2012 v 18:26 | Hifi |  Odpadkovej koš
Ne, nejdu kecat o tom, jak se musím už konečně začít učit a bla bla bla a jsem strašná, to, co vám na začátku řekne 99% puberťáků, nehledě na to, že je to k ničemu.
Je to k ničemu?
Když to vyjde, půjdu na střední do Práglu na Karlínský gymnázium (s humanitním zaměřením). Když ne, dokončím studium na Tanvalském hnijícím osmiletym se zameřením přírodovědnym, který je mi k ničemu, a zůstanu ještě další čtyři roky živořit s matkou, otcem a bratrem v tomhle ohavnym městě velikosti obce. Jenže teprve teď si uvědomuju, kolik toho musím udělat, než fakt odejdu, věci, který tam moct dělat nebudu.
Proto jeblej seznam, kterej budu možná průběžně doplňovat a tak.



1) Čeština
Když chci studovat češtinu, asi bych z ní měla mít za jedna, ne? Nom. To se mi sedm a půl roku dařilo bez nějakých obtíží. Jenže loni na konci roku češtinářce ruply nervy a řekla mi, že "s takovým množstvím nedonešených domácích úkolů" mi tu jedničku prostě nedá. Asi se nevyplatilo dávat jí najevo, jaká píča to je, protože ouha, zrovna ta známka se počítá při přijímačkách a těch 15 vysvědčení před tím nikoho nezajímá.

2) Vyznamenání
Nemám problém nemít trojku. Nemám problém mít vyznamenání. Opět až do posledního vysvědčení. Trojka žádná a průměr 1,54. Vyzn. je do 1,5. Vůbec jsem si to loni všechno nějak posrala.

3) Klavír
Já ten nástroj miluju. Ráda hraju. Ale jsem líná na to najít si týdně aspoň blbou půlhodinu na to si k tomu sednout a tak se trochu posunout. Natož abych se naučila "vlastní" věci. Ale já chci. Musím. No tak. Prosím.

Slyšeli jste někdy něco úžasnějšího?

4) Matka
Hodně záleží na tom, jestli mě na školu pustí ona. Hodně. Až moc. Kurvafaktstrašněmoc. Nenávidí mě. Nenávidím ji. Ale musí mě pustit, musí mě sakra pustit.

5) Art
Vždycky jsem se považovala za celkem kreativní osobu. Ale co vlastně dělám? Keramiku jsem letos vypustila s chabou výmluvou, že přece nestíhám. Nechodím na výtvarku, nejsem v fotografickým kroužku, ačkoliv na škole je, neúčastním se literárních soutěží. Nekreslím doma. Nefotím sama. Napíšu tak stránku textu ve wordu za měsíc, víc jen zřídkakdy.
A já se ptám, proč to dělám?


Zoufalství.

Miluju písmeno f.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lizzy Lizzy | Web | 6. října 2012 v 21:02 | Reagovat

Jé, vypadáš jako zajímavá osoba, musím si tě zapamatovat... nedát jedničku na výzo proto, že nenosíš domácáky? Pěkně chabý, ale k tomu vyznamenání bych se radši nevyjadřovala, na konci sedmičky jsem měla průměr... no... moment, jdu si to zpočítat.

1.85, jo. Pěkně jsem to flákala, měla jsem politováníhodný čtyři jedničky, dvě trojky a zbytek dvojky. A to jsem měla za to, že na gympl berou lidi, co na to mají předpoklady, připadám si úplně tupá, tupá, shit.

Klavír! Nikdy nezahazuj klavír. Hraju od pěti, už je to devět let (je mi čtrnáct mimochodem, nemáš zas tak špatný odhad :D), a nikdy jsem nelitovala toho, že mi to tolik žere čas. Upřednostňuju jiný věci, ale stejně se snažím hrát každý den alespoň hodinu. Miluju hudbu. A s tím uměním, to je dobře že si tak připadáš. Co si myslíš že jsi, to taky jsi. Já chodím třetím rokem na výtvarku, miluju malbu, miluju focení analogovým Zenitem, ale máma nechce, abych šla po devítce na uměleckou, místo toho mě chce cpát na nějakej pražskej gympl. Zavírá oči nad mou uměleckou stránkou, strašně mě to štve.

Ale jinak beru svět celkem optimisticky, to se ti jen zdá... i když jak si ten článek čtu, akorát si tam pořád na něco stěžuju, ale to bude tou nemocí.

2 Es. Es. | Web | 7. října 2012 v 10:10 | Reagovat

To, co si říkáš ty o svý umělecký stránce si říkám taky. Občas fotím, hlavu mám plnou nápadů ale žádný nápad jak to zrealizovat, miluju focení, jenže nikdy nejsem spokojená. Čekám na film do analogu... jo, chodím na výtvarku ale jen mi cuká voko z toho, jak jsou vlastně všichni lepší než já. A to chci na umělecou školu, ha ha ha.

3 noise. noise. | 7. října 2012 v 10:25 | Reagovat

prečo zrovna f?

4 Hifi Hifi | Web | 7. října 2012 v 13:03 | Reagovat

[2]: Nom, přesně tak. Já bych kolikrát i věděla co, jak a čím a všechno, ale prostě se k tomu nedokopu. Zbít mě, fakt že jo.
tak tebe pak aspoň něco donutí dělat ta škola, mě nic.

[3]: Nehledej všude něco, co tam není. Prostě f. ffff. malé f.

5 noise. noise. | 8. října 2012 v 0:37 | Reagovat

[4]: je to už zvyk..

6 Ela Ela | Web | 15. října 2012 v 19:27 | Reagovat

Jop..Učitelka z češtiny na konci minulýho roku dost skřípala zubama, ale jedničku mi dala. Vyznamenání jsem si zachránila asi o dvě desetiny známky. Bylo to děsně těsně, ale matku by chytil amok, kdybych to vyznamenání nedostala.
O umělecký škole jsem niky nepřemýšlela. Chodila jsem sice sedm let do výtvarnýho kroužku, výkresy už nemám kam dávat a myslím že pár výtvarných soutěží na základce jsem už vyhrála, ale nevím, jestli mám tu odvahu jít do života a říct: ,,Tohle jsem já a hodlám vám ukázat, že opravdu umím kreslit." V čemž jsem podle mě nanejvýš průměrná, ať si říká kdo chce co chce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama